A zase ta Lady Gaga. Jeden článek na blogu už jsem věnoval singlu Million Reasons z alba Joanne (2016), ale nemůžu vynechat ani hit Shallow. Tuto překrásnou oscarovou skladbu, kterou nazpívala s Bradleym Cooperem k filmu Zrodila se hvězda, totiž řadím k těm největším klenotům, jaké minulá dekáda v hudbě přinesla.
Gaga v ní znovu ukazuje, jakým talentem byla obdařena. První refrén bych se dokonce nebál označit za největší pěvecký moment její kariéry. Nejde jen o sílu jejího hlasu, na svůj "nástroj" umí pořádně zatlačit nejedna zpěvačka. Jen málokterá to však zvládne s takovým citem, že vám div nevytrysknou slzy z očí.
Na Shallow se mi ale snad nejvíc líbí to, že jde ve své podstatě o obyčejnou folkovou písníčku, byť s mírně rockovým nádechem. Nezaslechnete ji na diskotéce, ale spíše u táboráku. Vyšla v roce 2018, přitom by svým pojetím klidně mohla oslovit posluchače už před padesáti lety. A nepochybuji o tom, že takové songy budou fungovat i za další půlstoletí.
"Řekni mi něco, děvče. Jsi spokojená v tomto moderním světě? Nebo potřebuješ něco víc?" ptá se Bradley Cooper svým medovým chraplákem. "Řekni mi něco, chlapče. Nejsi unavený ze snahy zaplnit tu prázdnotu? Nebo potřebuješ něco víc?" reaguje Gaga s charismatem protřelé barové písničkářky.
Mnoho lidí možná Shallow chápe jako píseň o lásce, vždyť byla ústřední melodií filmového dramatu, v němž hráli právě Lady Gaga a Bradley Cooper hlavní role. Já ji však vnímám hlavně jako výpověď o hledání hlubších hodnot v uspěchané době plné pomíjivých kratochvil.
A z hlediska kariéry Lady Gaga je to podle mě dokonce píseň osudová.
Když Stefani Germanotta v roce 2008 vtrhla do hitparád se songy jako Just Dance či Poker Face, rychle se stala novou modlou tanečního popu. V době, kdy její tehdejší sláva eskalovala, se o ní dokonce mluvilo jako o nástupkyni Madonny.
Ona ale šla vlastní cestou a s ambiciózním projektem ARTPOP z roku 2013 si z hlediska popularity trochu nabila nos. Smíchala tehdy všechno možné od taneční hudby přes hip hop a r'n'b až k rocku. Na stupnici divnosti dosáhla svého maxima, vždyť písně typu Venus nebo Swine zněly, jako by k nám dorazily z jiné galaxie.
Její obliba začala klesat, zato haterů pronášejících své stoprocentní pravdy o konci kariéry a úpadku v zapomnění bylo najednou snad ještě více než českých odborníků na hokej.
Stále více se vzdalovala masovému popu, natočila jazzovou desku Cheek To Cheek s Tonym Bennettem a získala za ni Grammy. Na výborné nahrávce Joanne z roku 2016 naplno ukázala své písničkářské já a o dva roky později přišla právě balada Shallow a následně celý soundtrack Zrodila se hvězda, obsahující třeba i další "masterpiece" Always Remember Us This Way.
V té době už jen málokdo věřil, že Lady Gaga ještě dokáže navázat na mimořádné komerční úspěchy z počátku své kariéry. Jenže opak se stal pravdou. Shallow začala svou pouť žebříčky nenápadně, ale nakonec se propracovala do čela americké i britské hitparády. Oceněna byla porotou Grammy, Zlatých glóbů, a dokonce i Oscarů.
Posluchači se k ní nepřestávají vracet ani dnes, téměř dva a půl roku po vydání. Na YouTube se už počet přehrání videoklipu přehoupl přes miliardu. Obrovské oblibě se navíc těší i záznam živého vystoupení Gaga a Coopera z předávání Oscarů (bezmála 400 milionů přehrání).
Jde o další z mnoha důkazů o tom, že aby člověk se svou tvorbou zaujal, nemusí se nutně rozhlížet, co je zrovna v módě. Záleží na tom, jak dobrý a uvěřitelný je v tom, co dělá. Zatímco skutečný talent přežije, krátkodobé trendy brzy přebije nová chvilková senzace. Nejen v hudbě, ale snad v jakémkoli oboru.
"Jestli máte sen, bojujte za něj. Je to o disciplíně a vášni. Nezáleží na tom, kolikrát vás odmítnou, nebo kolikrát upadnete. Je to o tom, kolikrát se znovu postavíte a máte znovu odvahu pokračovat dál," řekla Lady Gaga, když za Shallow přebírala Oscara.
O její děkovné řeči se tehdy hodně mluvilo. Byla totiž velmi emotivní, čerstvá laureátka nejslavnější filmové ceny neskrývala dojetí. Dokážu si představit, že pro mnoho lidí tehdy dalece překročila hranici patosu. Nic to však nemění na tom, že slova, která zpěvačka pronesla, opravdu platí.
Jsem přesvědčen o tom, že až se
jednou Lady Gaga jako stará paní bude ohlížet za svou určitě
bohatou a dlouhou kariérou, právě na Shallow se bude vzpomínat
jako na její nejzásadnější píseň.
text: Josef Martínek, foto: promo A Star Is Born, grammy.com
Rok 2023 byl z hudebního hlediska bohatý hlavně na výjimečné koncertní události. Ve výročním přehledu jsem se proto rozhodl tentokrát zaměřit právě na ně. Všechny vybrané akce patřily k těm, na které by byla škoda do budoucna zapomenout. Seřadil jsem je podle data konání chronologicky.
Na tomto blogu věnovaném mým hudebním srdcovkám obvykle ze zásady nepíšu o písních mladších než jeden rok. Za tak krátkou dobu totiž většinou nelze vyhodnotit, zda je přízeň k dané skladbě pouze sezónní záležitostí, nebo dlouhodobým jevem. V případě Stále věřím od Marka Ztraceného ale udělám výjimku.
Letošní léto bylo u nás nezvykle dlouhé, jeho dozvuky zasáhly ještě do prvních říjnových dní. Písničku Červánky od Slzy a Moniky Bagárové považuji za velmi příhodnou pro toto období. Vyšla v roce 2021 a už nyní, o dvě sezóny později, tuším, že se k ní budu na sklonku léta vracet každoročně.
Nejsem velkým příznivcem tvorby francouzského DJe a producenta Davida Guetty ani taneční hudby jako takové. Singl Titanium s emotivními vokály Sii však zcela podmanivou formou zpracovává natolik esenciální poselství, že si mě získal hned po svém uvedení v roce 2011. A i po dvanácti letech mi jeho poslech dokáže přivodit husí kůži.