Josef Martínek

novinář na volné noze 

Jmenuji se Josef Martínek a v hudebních médiích jsem začal působit v roce 2013, ve svých dvaadvaceti letech. Nemám žádné hudební vzdělání, nejsem aktivní muzikant, nejsem dokonce ani vystudovaný novinář. Věřím však, že o hudbě může psát vlastně každý, kdo do toho má chuť a umí zacházet se slovem.

Vnímání hudby je totiž ve své podstatě naprosto subjektivní disciplína. Důvodem, proč ji lidé po celé věky milují, jsou pocity, které jim přináší nebo je v nich umocňuje. Někdy je to radost, štěstí, euforie, jindy smutek či nostalgie. Nepotřebujete znát noty, abyste za jednotlivými skladbami viděli mnoho významů - a třeba i takových, které kromě vás nevidí nikdo další.

Mým prvním hudebním médiem a dodnes tím nejsrdcovějším je musicserver.cz. Od roku 2013 jsem zde napsal přes 1 500 článků. Některé svoje rané texty bych dnes pojal úplně jinak, ale na spoustu recenzí či rozhovorů jsem hrdý.

Psal jsem také pro další (v té době hudební) web koule.cz, v červenci 2015 jsem se na dva a půl roku stal šéfredaktorem internetového hudebního magazínu iREPORT, kde jsem posléze pracoval jako editor.

Od roku 2018 jsem novinářem takzvaně "na volné noze". Moje články vyšly například v Kultuře iDNESu, v Headlineru, v magazínech Autor In, Instinkt či Interview. Spolupracoval jsem také s hudebními vydavateli Universal Music, SinglTon a Supraphon.

Rozsáhlejší texty jsem připravil pro skupinu Jelen do jejího Zpěvníku (2017) nebo pro Lenku Filipovou do tištěného koncertního programu k turné Oppidum (2019). 

Od roku 2013 jsem každoročně členem Akademie populární hudby, později České hudební akademie.

Nejnovější články na blogu

 

Občas někdo trochu hořce utrousí cosi ve smyslu, že nechápe, proč je v hudbě deprese považována za umění. Omyl. Většina těch nejoceňovanějších písní je sice smutných, ale ne depresivních. Umění z nich dělá schopnost autora vypořádat se s vlastními chmury tak, že z nich vytvoří něco krásného.