Josef Martínek

novinář na volné noze 

Jmenuji se Josef Martínek a v hudebních médiích jsem začal působit v roce 2013, ve svých dvaadvaceti letech. Nemám vzdělání v oboru, nejsem aktivní muzikant, nejsem dokonce ani vystudovaný novinář. Věřím však, že o hudbě může psát vlastně každý, kdo do toho má chuť, orientuje se v jejím světě a umí zacházet se slovem.

Vnímání hudby je totiž už z podstaty naprosto subjektivní záležitost. Důvodem, proč ji lidé po celé věky milují, jsou pocity, které jim přináší nebo je v nich umocňuje. Někdy je to radost, štěstí, euforie, jindy smutek či nostalgie. Nepotřebujete znát noty, abyste za jednotlivými skladbami viděli mnoho významů - a třeba i takových, které kromě vás nevidí nikdo další.

Mým prvním hudebním médiem a dodnes tím nejsrdcovějším je musicserver.cz. Od roku 2013 jsem zde napsal přes 1 500 článků. Některé svoje rané texty bych dnes pojal úplně jinak, ale na spoustu recenzí či rozhovorů jsem hrdý.

Psal jsem také pro další (v té době hudebně zaměřený) web koule.cz, v červenci 2015 jsem se na dva a půl roku stal šéfredaktorem internetového magazínu o muzice iREPORT, kde jsem posléze pracoval jako editor.

Od roku 2018 jsem novinářem takzvaně "na volné noze". Moje články vyšly například v Kultuře iDNESu, v Headlineru, v magazínech Autor In, Instinkt či Interview. Spolupracoval jsem také s vydavatelstvími Universal Music, SinglTon a Supraphon.

Rozsáhlejší texty jsem připravil pro skupinu Jelen do jejího Zpěvníku (2017) nebo pro Lenku Filipovou do tištěného koncertního programu k turné Oppidum (2019). 

Od roku 2013 jsem každoročně členem Akademie populární hudby, později České hudební akademie.

Nejnovější články na blogu

 

Na poslech hudby podle ročního období si moc nepotrpím. Nepotřebuji se zrovna v létě opájet bezstarostnými roztančenými hity a na příchod Vánoc se nepřipravuji koledami ani jinými svátečními melodiemi. Podzim je však výjimkou. Má tak specifickou atmosféru, že se v mém playlistu přece jen rok co rok odráží.

Album Na Radosti Anety Langerové je klenotem české populární hudby. Na rozdíl od některých jiných povedených děl nemusela nahrávka protkaná autentickou poetikou venkova na svoje ocenění čekat dlouhé roky, ovací kritiky i publika se dočkala hned po svém uvedení. Přesto každý další uplynulý rok její přednosti ještě zvýrazňuje.