O blogu

13. 9. 2020

Léto roku 2020 pro mě bylo o dost jiné než všechna předešlá léta a nejspíš i než všechna ta, která teprve přijdou. Souviselo to s mými osobními cíli a přáními, pro jejichž naplnění je rok 2020 důležitým mezičlánkem.

Měl jsem hodně času sám na sebe, četl jsem, sledoval filmy, navštěvoval krásná místa. Během cest po republice, ale i při vysedávání v kavárnách jsem poslouchal svoje oblíbené písničky. A uvědomil jsem si, že ke spoustě z nich se vracím už řadu let a že jsem si k nim vytvořil silný vztah. Napadlo mě, že bych o nich a o tom, co pro mě znamenají, chtěl nějakou formou psát.

V minulých letech jsem strávil spoustu volného času tím, že jsem tvořil texty, o které mě někdo požádal. Teď bych chtěl psát o tom, o čem psát opravdu chci. Dělat si tím radost, což byl ostatně důvod, proč jsem kdysi psát o hudbě začal.

Během léta jsem připravil sérii textů, které jsem si pojmenoval jako Hudební srdcovky. Nastal čas, kdy bych je chtěl postupně zveřejňovat, a věřím, že souběžně s tím budou vznikat další.

Založil jsem proto tento blog. Neočekávám závratnou čtenost, nemám s ním do budoucna žádné "komerční" úmysly. Jen jsem chtěl mít místo, kam budu moci psát i trochu osobněji, než bych si dovolil v jakémkoliv médiu. Mít něco "svého", na čem si budu moci pracovat, když na to zrovna bude čas a chuť. Mohu říct, že tvorba každého již hotového příspěvku pro mě byla radostnou a naplňující činností.

A pokud třeba někdo v těch textech najde myšlenku, která mu bude blízká, moje radost pochopitelně bude o to větší.

Nejnovější články na blogu

 

Seděla za klavírem a zpívala o klaunovi, který na povel baví přihlížející. Zcela oněmělá O2 arena fascinovaně přihlížela, jak obrovskou dávkou něhy a citu obdařuje každé slůvko, hltala, s jakou lehkostí si hraje s vokálem, aniž by se prvoplánově předváděla. Emeli Sandé se tehdy, v únoru 2018 na svém prvním pražském koncertu, nenávratně zařadila k...