13. 9. 2020
Léto roku 2020 pro mě bylo o dost jiné než všechna předešlá léta a nejspíš i než všechna ta, která teprve přijdou. Souviselo to s mými osobními cíli a přáními, pro jejichž naplnění je rok 2020 důležitým mezičlánkem.
Měl jsem hodně času sám na sebe, četl jsem,
sledoval filmy, navštěvoval krásná místa. Během cest po
republice, ale i při vysedávání v kavárnách jsem poslouchal
svoje oblíbené písničky. A uvědomil jsem si, že ke spoustě z
nich se vracím už řadu let a že jsem si k nim vytvořil silný
vztah. Napadlo mě, že bych o nich a o tom, co pro mě znamenají,
chtěl nějakou formou psát.
V minulých letech jsem strávil spoustu volného času tím, že jsem tvořil texty, o které mě někdo požádal. Teď bych chtěl psát o tom, o čem psát opravdu chci. Dělat si tím radost, což byl ostatně důvod, proč jsem kdysi psát o hudbě začal.
Během léta jsem připravil sérii textů, které jsem si pojmenoval jako Hudební srdcovky. Nastal čas, kdy bych je chtěl postupně zveřejňovat, a věřím, že souběžně s tím budou vznikat další.
Založil jsem proto tento blog. Neočekávám závratnou čtenost, nemám s ním do budoucna žádné "komerční" úmysly. Jen jsem chtěl mít místo, kam budu moci psát i trochu osobněji, než bych si dovolil v jakémkoliv médiu. Mít něco "svého", na čem si budu moci pracovat, když na to zrovna bude čas a chuť. Mohu říct, že tvorba každého již hotového příspěvku pro mě byla radostnou a naplňující činností.
A pokud třeba někdo v těch textech najde myšlenku, která mu bude blízká, moje radost pochopitelně bude o to větší.
Rok 2023 byl z hudebního hlediska bohatý hlavně na výjimečné koncertní události. Ve výročním přehledu jsem se proto rozhodl tentokrát zaměřit právě na ně. Všechny vybrané akce patřily k těm, na které by byla škoda do budoucna zapomenout. Seřadil jsem je podle data konání chronologicky.
Na tomto blogu věnovaném mým hudebním srdcovkám obvykle ze zásady nepíšu o písních mladších než jeden rok. Za tak krátkou dobu totiž většinou nelze vyhodnotit, zda je přízeň k dané skladbě pouze sezónní záležitostí, nebo dlouhodobým jevem. V případě Stále věřím od Marka Ztraceného ale udělám výjimku.
Letošní léto bylo u nás nezvykle dlouhé, jeho dozvuky zasáhly ještě do prvních říjnových dní. Písničku Červánky od Slzy a Moniky Bagárové považuji za velmi příhodnou pro toto období. Vyšla v roce 2021 a už nyní, o dvě sezóny později, tuším, že se k ní budu na sklonku léta vracet každoročně.
Nejsem velkým příznivcem tvorby francouzského DJe a producenta Davida Guetty ani taneční hudby jako takové. Singl Titanium s emotivními vokály Sii však zcela podmanivou formou zpracovává natolik esenciální poselství, že si mě získal hned po svém uvedení v roce 2011. A i po dvanácti letech mi jeho poslech dokáže přivodit husí kůži.