Jaká je pravděpodobnost, že se směsicí jazzu, soulu a starého r'n'b natočíte jedno z nejprodávanějších alb 21. století? Teoreticky by měla být jen velmi malá.
Jmenované žánry už dnes poslouchají spíše pamětníci, mladší generace chtějí pořád něco nového, neokoukaného, originálního. Trendy v hitparádách se velmi dynamicky mění a pro hudbu našich dědečků a babiček v nich mnoho místa nezbývá.
Amy Winehouse se ale přesně takový kousek proti všem předpokladům povedl. Právě zpěvačka, která se absolutně míjela s tím, co bylo ve své době považováno za moderní, nastolila trendy. Vždyť to ona otevřela dveře umělkyním jako Duffy nebo Adele, které se ohromujícího úspěchu dočkaly pár let po ní.
Její počínání s deskou Back To Black je pro mě dalším z důkazů toho, že opravdu dobrá a nadčasová hudba v sobě obvykle má i cosi "mezi nebem a zemí", zkrátka faktor, který pouhým rozumem nelze vysvětlit.
Už první album Frank z roku 2003 stálo za poslech a zajistilo jí slušnou pozornost, ale až o tři roky mladší Back To Black bylo nahrávkou, na které do sebe všechny díly skládačky zapadly. Křehká umělecká duše zmítaná toxickým vztahem, drogami, alkoholem a nechtěnou slávou si ulevila v libozvučných tónech, tepajících intimitou i orchestrální majestátností. A ten přednes!
Je to album, které rve srdce. Album, které bylo už ve své době retro, a tudíž mu za čtrnáct let nepřibyla ani jediná pomyslná vráska. Interpretce vyneslo pět Grammy, které si kvůli drogové závislosti a souvisejícím potížím s vízem nemohla osobně převzít, a koupilo si ho přes šestnáct milionů lidí. V Británii šla v tomto tisíciletí více na dračku už jen deska 21 od Adele.
Téměř každá položka se dá nazvat klenotem. Ale ze žádné mě v zádech nemrazí tolik jako z titulní Back To Black. Je to píseň o pocitu, kdy se člověk propadá do hlubin temnoty. Ví, že ho pohlcují, ale nedokáže to zastavit. V mysli by chtěl z onoho bludného, záhubu přinášejícího kruhu vystoupit, ale cosi v něm ho k temnotě mocnou silou stále přitahuje.
Na den, kdy Amy Winehouse zemřela, si dobře vzpomínám. Sobota, 23. července 2011. Ta zpráva mě velmi zasáhla, protože jsem ve svých dvaceti letech rozhodně nebyl zvyklý na to, že umírají hudebníci, které poslouchám.
Stejně tak si vzpomínám na prožitek, který ve mně v kině zanechalo zhlédnutí dokumenty Amy v létě roku 2015. Byl tak intenzivní, že ačkoliv mám film i doma na DVD, z nějakého důvodu jsem si ho dosud nedokázal pustit znovu.
Zpětným pohledem vnímám její předčasný odchod v sedmadvaceti letech dvěma úhly pohledů. V první řadě to byl především velmi smutný osobní příběh. V té druhé pak stojí samotná hudba, která se právě ve stínu lidské tragédie stala nesmrtelnou.
Může to znít velmi krutě, ale album Back To Black i stejnojmenná píseň získaly svůj posluchačsky nejpůsobivější rozměr právě v momentě, kdy Amy temnota definitivně pohltila.
Josef Martínek, foto: Island Records
Lenka Filipová patří k těm zpěvačkám, které si s tvorbou nového materiálu dávají načas. Když už ale zamíří do studia, výsledek stojí za to. Mezi alby Tisíc způsobů, jak zabít lásku a Oppidum uplynulo patnáct let a nyní, od roku 2018, na další desku opět čekáme. Písnička Na cestě, stejně jako zatím poslední jmenovaná nahrávka keltských balad,...
Také rok 2024 nabídl na tuzemské scéně řadu vydařených hudebních děl, z nichž některá by se mohla stát trvalkami. Výběr těch do článku zařazených odpovídá především mému převážně popovému záběru se zaměřením na výrazné ženské hlasy a sdělné české texty. Jako bonus pak přidávám jeden zahraniční tip v podobě strhujícího duetu.
Ačkoliv mám rád vánoční čas, za fanouška písní s adventní tematikou se nepovažuji. Letos jsem přesto na tento blog plánoval napsat o klasice Tři oříšky od Ivety Bartošové, která pro mě k tomuto období patří od dětských let. Nakonec ke mně ale tento rok - a vlastně i těch pár posledních - víc promlouvají Vánoce na míru od Ewy Farne. ...
Od Lenny už jsem mezi svoje srdcovky na tomto blogu v roce 2021 zařadil jednu z jejích nejstarších vydaných písní You're My Everything. Už tehdy jsem v závěru článku naznačil, že obdobnou trvalkou by se mohla stát v té době ještě ne tak stará skladba Figure It Out. A nyní konečně přišel ten správný čas o ní napsat.