foto: Filip Strakoš
Jmenuji se Josef Martínek a v hudebních médiích či rubrikách působím od roku 2013. Nejsem profesionální muzikant ani vystudovaný novinář. Věřím však, že o hudbě může psát vlastně každý, kdo do toho má chuť, orientuje se v jejím světě a umí zacházet se slovem.
Vnímání hudby je totiž už z podstaty naprosto subjektivní záležitost. Důvodem, proč ji lidé po celé věky milují, jsou pocity, které jim přináší nebo je v nich umocňuje - někdy radost, štěstí a euforie, jindy smutek či nostalgie. Nepotřebujete znát noty, abyste za jednotlivými skladbami viděli mnoho významů - a třeba i takových, které kromě vás nevidí nikdo další.
Mým prvním hudebním médiem a dodnes tím nejsrdcovějším je musicserver.cz. Od roku 2013 jsem zde napsal přes 2000 článků. Některé svoje rané texty bych dnes pojal úplně jinak, ale na spoustu recenzí či rozhovorů jsem hrdý.
Psal jsem také pro další (v té době hudebně zaměřený) web koule.cz, v červenci 2015 jsem se na dva a půl roku stal šéfredaktorem internetového magazínu o muzice iREPORT, kde jsem posléze pracoval jako editor.
Od roku 2018 se živím jako novinář takzvaně "na volné noze". Moje články vyšly například v Kultuře iDNESu, v Headlineru, v magazínech Autor In, Instinkt či Interview. Autorsky jsem spolupracoval také s vydavatelstvími Universal Music, SinglTon a Supraphon.
Rozsáhlejší texty jsem připravil pro skupinu Jelen do jejího Zpěvníku (2017) nebo pro Lenku Filipovou do tištěného koncertního programu k turné Oppidum (2019).
Od roku 2013 jsem každoročně členem Akademie populární hudby, později České hudební akademie.
"Proč se pro nás lidé stávají svatí, až když odejdou?" ptala se Tereza Mašková loni v říjnu v pražské Lucerně, když uváděla píseň Láskou se splést, kterou nahrála se svým kolegou a blízkým přítelem Alešem Kubátem. Duet natočili ještě předtím, než se zpěvačka zúčastnila soutěže SuperStar, a ač jeho autor opustil tento svět po boji s vážnou...
Lenka Filipová patří k těm zpěvačkám, které si s tvorbou nového materiálu dávají načas. Když už ale zamíří do studia, výsledek stojí za to. Mezi alby Tisíc způsobů, jak zabít lásku a Oppidum uplynulo patnáct let a nyní, od roku 2018, na další desku opět čekáme. Písnička Na cestě, stejně jako zatím poslední jmenovaná nahrávka keltských balad,...
Také rok 2024 nabídl na tuzemské scéně řadu vydařených hudebních děl, z nichž některá by se mohla stát trvalkami. Výběr těch do článku zařazených odpovídá především mému převážně popovému záběru se zaměřením na výrazné ženské hlasy a sdělné české texty. Jako bonus pak přidávám jeden zahraniční tip v podobě strhujícího duetu.
Ačkoliv mám rád vánoční čas, za fanouška písní s adventní tematikou se nepovažuji. Letos jsem přesto na tento blog plánoval napsat o klasice Tři oříšky od Ivety Bartošové, která pro mě k tomuto období patří od dětských let. Nakonec ke mně ale tento rok - a vlastně i těch pár posledních - víc promlouvají Vánoce na míru od Ewy Farne. ...