"Co je na té písničce tak výjimečného?" zeptal se mě minulý rok v létě Michael Foret, když jsme mluvili o singlu Alone Together jeho elektronicky zaměřeného projektu MikAel. Singlu, který vznikl tak trochu mimochodem a k jehož klipu postačila jediná zelená žárovka, přesto se stal zřejmě dosud nejúspěšnější skladbou MikAela.

Z rozhovorů s českými hudebníky občas vytuším urputnou snahu natočit hitovku, která se bude v rádiích točit od rána do večera. Je zvláštní, že hranost v éteru má pro ně stále takovou váhu, přihlédneme-li k faktu, že dnešní doba jednoznačně přeje umělcům, kterým se daří spíše na streamovacích platformách. Důkazem těchto slov budiž třeba masová popularita mladých rapperů z labelu Milion+.

Skladba Alone Together v mainstreamových rádiích zabodovala navzdory tomu, že se do jejich formátu nesnažila nikterak násilně napasovat. Vyšla v květnu roku 2020, tedy v době, kdy v Česku pomalu odeznívala první vlna pandemie covidu-19. Její název, odkazující ke sdílené samotě, sice značil další koronavirovou písničku, pravda ale byla jiná.

"Idea songu je taková, že všichni jsou osamělí, což nás ve výsledku spojuje. Pár týdnů po natočení písně se vše zavřelo, lidi šli do karantény a dost možná se hodně z nich mohlo cítit osaměle. A všechny nás to najednou začalo spojovat. Celý svět tím byl, a doteď je, propojen. Takže prosím - tohle není song o karanténě ani o rouškách ani o pandemii. Je to vlastně obyčejný love song s mírně sociálním přesahem," líčil tehdy Foret.

Píseň vzniklá ve spolupráci s producentem Luďkem Fialou kombinuje příjemně hravý podklad s jistou dávkou zasněné melancholie. Přirozeně navázala na zpěvákovo první album pod značkou MikAela z roku 2019 s názvem Easy, zároveň ale zvukově vykročila ještě trochu jiným, hloubavějším směrem.

Až překvapivě dobře zafungoval i zcela minimalistický videoklip. ""Bez větší nadsázky mohu prozradit, že pořízení tohoto audiovizuálního díla trvalo okolo pěti minut na mobilní telefon na jeden tejk. V mým obýváku u zelené žárovky jsme to vzali na první dobrou," uvedl hudebník a správně dodal, že s trochou důvtipu si člověk dokáže poradit i s málem.

Pro atmosféru skladby se nakonec takto pojatý vizuál ukázal být skvělou volbou. Singl zaujal dokonce i jindy spíše zdrženlivé rádiové dramaturgy. V létě roku 2020 vstoupil do první desítky nejhranějších domácích skladeb.

Pro MikAela šlo o trochu neočekávaný úspěch, protože na desce Easy se nacházelo několik skladeb daleko přímočařejšího vyznění. Před pár dny jsem si ji po delší době znovu pustil a překvapilo mě, jak svěže a barvitě i dva roky po vydání zní.

Foreta inspiruje severský pop či současná elektronická scéna, rád ale do svých písní míchá i pomyslné koření v podobě prvků jiných žánrů. Vedle songů optimistického, až letně pohodového ražení stojí takové, v nichž hranice mainstreamu směle překračuje, třeba jako v temnotou nasáklé výpovědi See U In Hell.

Silný zážitek jsem si odnesl z albového křtu v květnu roku 2019. Přestože se nejednalo o veřejný koncert, ale o komorní akci pouze pro zvané, hostitel si dal v prostorách pražského klubu Café V lese velmi záležet se všemi detaily, včetně vizuální stránky vystoupení.

Předvedl tehdy kompletní album a svým perfekcionistickým přístupem dal najevo, že nad vlastní tvorbou a její prezentací neuvažuje u nás bohužel častým krátkozrakým způsobem "náklady a výnosy".

"Ty si fakt zasloužíš pozornost!" podotkla srdečná Tereza Pergnerová, která slavnostní akt křtu uvedla. Osobitá moderátorka, s níž jsem se jakožto s modlou svého dětství a dospívání po skončení koncertu neváhal zvěčnit na fotce, zavzpomínala třeba i na to, jak mu v roce 2005 posílala hlasy v soutěži SuperStar, ve které postoupil mezi šest nejlepších.

Po ní vydal pod svým občanským jménem dvě alba v češtině - Forte (2006) a Uvnitř (2009), hrál v muzikálech i ve filmech. Teprve v projektu MikAel a s anglickým repertoárem jako by se ale definitivně osvobodil od nálepky "kluka ze SuperStar", kterou jsou někdy účastníci této televizní show zbytečně shazováni. 

Dnes je o šestnáct let starší a o mnoho zkušeností bohatší, což se v jeho tvorbě zcela přirozeně odráží. Naposledy se připomněl singlem Storyline, který staví na osmdesátkovém synthpopu.

Na onu otázku "Co je na písni Alone Together tak výjimečného?" jsem Michaelovi nedokázal dát konkrétní odpověď. Druh emoce, kterou vyzařuje, se totiž autorům nikdy nepodaří do svých skladeb dostat, pokud se o to cíleně snaží. Hudba vznikající podle vzorců na úspěch sice může zabodovat v komerčních hitparádách, chybějící autentičnost ale všímavější posluchači vždy poznají.

Přesto bych řekl, že jeden univerzální recept v tvorbě (a snad i v životě) přece jen existuje. Pokud člověk dělá to, co ho opravdu baví a čemu stoprocentně věří, aniž by slevoval ze svých osobních nároků na kvalitu, nemůže šlápnout vedle. Alone Together to, stejně jako další MikAelovy písně, jednoznačně potvrzuje.

text: Josef Martínek, foto: archiv MikAela

Líbil se vám článek a chtěli byste číst více takových?
Staňte se fanoušky Hudebních srdcovek na Facebooku.

Nejnovější články na blogu