Srdcervoucí interpretace Whitney Houston k filmu Osobní strážce učinila z I Will Always Love You jeden z nejikoničtějších hitů v historii populární hudby. Byla by ale velká škoda opomíjet originál, který v sedmdesátých letech složila a nazpívala countryová královna Dolly Parton. Písnička o lásce, která v člověku zůstává i po závěrečném sbohem, je nádherná v obou pojetích.

Jako dítě devadesátých let jsem pochopitelně daleko dříve zaznamenal filmově okázalou verzi Whitney Houston. Když v roce 1992 vstoupil do kin snímek Osobní strážce, ve kterém si v té době už dávno etablovaná popová hvězda zahrála po boku Kevina Costnera hlavní roli, byl mi teprve jeden rok. Přesto jsem mu nemohl uniknout, protože v následujících letech ho naše televize mnohokrát reprízovaly.

Spolu s písničkou z Titanicu, My Heart Will Go On od Céline Dion, pro mě I Will Always Love You dodnes zůstává jakýmsi soundtrackem oné dekády, která tolik přála velkým hlasům a majestátním filmovým melodiím. Historie nejprodávanějšího ženského singlu všech dob se ale začala psát už o dvě desetiletí dříve.

Dolly Parton, dnes již bezesporu legenda americké country, napsala jeho první verzi během roku 1973. Následující rok se objevila na jejím albu Jolene, pojmenovaném po stejnojmenném hitu, který později získal punc její nejslavnější písně.

Druhý singl I Will Always Love You údajně složila ve stejný den jako Jolene a probojovala se s ním na první místo amerického country žebříčku. Parton se v něm loučila s několikaletou pěveckou spoluprací s Porterem Wagonerem, se kterým do té doby zpívala duety. Byl to její způsob vyjádření vděku za vše, co pro ni známý zpěvák udělal, a ujištění, že na to nikdy nezapomene.

Tuto původní podobu jsem objevil teprve v dospělosti, u nás se o ní nikdy příliš nemluvilo. A přiznávám, že mě překvapilo, jak výborná je. Vždyť do té doby jsem si myslel, že jiná interpretka než Whitney Houston by nezapomenutelnou píseň zkrátka zpívat neměla. 

A co se týče Dolly Parton, česká média vždy více zajímala její vášeň pro plastické operace než zpěvaččina tvorba. Žena, která o sobě s nadsázkou tvrdí, že nic kromě srdce na ní není opravdové, si přitom vytvořila osobitý rukopis, který inspiroval i mladší generace zpěvaček - Miley Cyrus budiž toho důkazem.

Countryová hudebnice v písničce pochopitelně nepředvádí takové vokální veletoče jako Whitney, coby autorka jí ale dokázala vtisknout neopakovatelnou atmosféru. Její interpretace je komornější, výrazově velice vřelá a ve svém až naivním sentimentu ryzí. Zasáhla mě úplně jiným způsobem než všem dobře známá úprava k Osobnímu strážci, ale podobně silným.

Znovu ji pak nazpívala ještě několikrát - v roce 1982 jako singl k filmovému muzikálu Nejlepší bordýlek v Texasu (opět z toho bylo číslo jedna amerického country žebříčku), v roce 1995 jako duet s Vincem Gillem (získala nominaci na Grammy) nebo v roce 2019, když hostovala v coververzi herečky a zpěvačky Kristin Chenoweth pro její album. Nechybělo málo a píseň mohl mít v repertoáru i samotný Král rock'n'rollu.

Když Elvis Presley v sedmdesátých letech projevil zájem nahrát vlastní předělávku, Parton s tím nejdříve souhlasila. Mělo to ale háček: zpěvákův management trval na tom, že většinový podíl autorských práv na této nové verzi si ukrojí Elvis. A to rodačka z Tennessee rázně odmítla.

"Lidé mi říkali: 'Jsi blázen, vždyť je to Elvis Presley!' A já na to: 'Nemůžu to udělat. Něco v mém srdci mi zkrátka říká, abych to nedělala,'" vzpomínala později na jedno z nejtěžších kariérních rozhodnutí, kvůli němuž prý proplakala celou noc. Když o mnoho let později skladbu v produkci Davida Fostera pro Osobního strážce nazpívala Whitney Houston, Dolly si na autorských poplatcích přišla na pořádný balík peněz.

Dobře to bylo nejen pro její konto, ale i pro celou pop music. Vždyť Whitneyina podoba, více než originálem inspirována coververzí Lindy Ronstadt z roku 1975, skutečně patří k zásadním okamžikům hudební historie minulého století.

Na čele hitparády Billboardu vydržela čtrnáct týdnů, což byl ve své době rekord. Zpěvačce vynesla dvě Grammy (z nichž jednu převzala symbolicky z rukou Dolly Parton) a zařadila se ke komerčně nejúspěšnějším singlům všech dob.

Ne že by Houston nenatočila jiné stěžejní písně - naopak, zejména v osmdesátých letech chrlila jeden hit za druhým. Ovšem I Will Always Love You se, i díky spojení s filmovým trhákem, stala bezesporu její osudovou melodií, jejíž sláva snad předčila i věhlas samotné zpěvačky.

Z pěveckého výkonu Whitney se tají dech od prvního tichého nádechu až do posledního tónu. Uhrančivé hloubky, strhující výšky a nezastavitelný příval emocí, tím vším je její verze charakteristická.

Úvodní a capella pasáž, bez níž si dnes popovou baladu se soulovým zabarvením dokážeme těžko představit, přitom chtělo její vydavatelství původně vyřadit. Nahrávací společnost nevěřila, že v této podobě může singl uspět. Zachování pozvolného rozjezdu měli prosadit přímo protagonisté hlavních rolí.

Vzhledem ke své popularitě se song pochopitelně dočkal ještě mnoha dalších předělávek. Přiznám se, že na většinu z nich jsem raději zapomněl. Některé nebyly špatně odzpívané, ale většina interpretek si vylámala zuby na úmorné (a předem marné) snaze vyrovnat se vokální dokonalosti Whitney.

Ke světlým výjimkám patřila Jennifer Hudson, která svému velkému vzoru vzdala poctu mimo jiné i ve speciálním čísle na udílení Grammy. Stalo se tak pouhý den po smrti fenomenální zpěvačky, která byla po letitém boji se závislostí na alkoholu a drogách nalezena mrtvá v hotelovém pokoji v Beverly Hills 11. února 2012, ve věku pouhých 48 let. Velmi citlivě se dokázala skladby hned při několika příležitostech zhostit také Ewa Farna.

Výkon Whitney Houston v této písni bude ale pravděpodobně i pro další generace zpěvaček těžko napodobitelným zdrojem inspirace. Snad Dolly Parton jako autorka a původní interpretka odpustí: i její zesnulá kolegyně svým pojetím vytvořila originál. Svědčí o tom mimo jiné také její náhrobek, výmluvně ozdobený právě nápisem I Will Always Love You.  

text: Josef Martínek

Líbil se vám článek a chtěli byste číst více takových?
Staňte se fanoušky Hudebních srdcovek na Facebooku.

Nejnovější články na blogu