Melodramaticky
stavěnou Total Eclipse Of The Heart jsem tedy o něco více
vstřebával díky tuzemské verzi Zatmění, kterou nahrála
muzikálová hvězda Leona Machálková. I tato podoba měla svoje
dobové kouzlo, byť jinak nejsem velkým příznivcem přetextovávání
zahraničních šlágrů do češtiny.
Celkově
však pozoruji, že hudba z posledních dekád minulého století mě
dnes oslovuje víc, než když byla aktuální nebo alespoň ne
desítky let stará. Možná, že skladby z těchto hudebně silných časů skutečně
zrají, možná jsem dozrál já a dovedu je teprve nyní naplno
ocenit. A nejspíš za to podstatným dílem může i prostá síla
nostalgie.
Další
faktor pak vidím v úpadku současné pop music, z níž výrazné
hlasy téměř vymizely: dnešní hity jsou stále plošší,
vznikají spíše jako nerušivý sezónní doplněk životního
stylu než jako nadčasové dílo, které má strhnout, zasáhnout a
zabydlet se v posluchačově srdci. Dovedlo by vůbec dnes publikum
ocenit vokalistky kvalit Bonnie Tyler?