Čím to je, že některé písně se v přehrávačích fanoušků ani neohřejí a hned z nich mizí, zatímco jiné oslovují po desítky let stále nové a nové generace posluchačů?

Určitě to nebude rozdílnou řemeslnou kvalitou. Naopak, nezřídka se stává, že interpret napíše a nahraje svůj největší hit ještě v době, kdy ho nikdo nezná, takzvaně doma na koleni, kdežto na pozdější kousky vzniklé za asistence těch nejlepších profíků z oboru se rychle zapomene.

Domnívám se, že klíčem k nesmrtelnosti skladeb jsou emoce, které v lidech dokážou znovu a znovu vyvolávat, běhu času navzdory.

Singl Prý se tomu říká láska Lenky Filipové vyšel již v roce 1983. Nádherný text Zdeňka Rytíře přežil několik dekád a i v roce 2020 si ho lidé zpívají. Důkaz? Vedle zpěvaččiných koncertů, kde je publikem pravidelně přijímám se spontánním nadšením, je jím například i video na YouTube.

Vzniklo v první polovině osmdesátých let a zachycuje Filipovou, jak píseň interpretuje s kapelou za zády. Není umístěno na jejím oficiálním kanále, jeden z uživatelů ho nahrál "načerno". Ani nevím, jestli se jedná o tehdejší oficiální klip, nebo jen o záznam televizního vystoupení. Sledovanost ale již překročila pět milionů přehrání. Kam se hrabou mnohé dnešní youtuberské hvězdy a hvězdičky.

Píseň věrně zachycuje jednu z nejčistších lidských emocí. Je to pocit počáteční zamilovanosti, kdy se vše zdá být zalité sluncem. Pocit, který zažila drtivá většina z nás a který je přenositelný do jakékoliv doby. Poznaly ho generace před námi, a pokud nenastane konec světa, dočkají se ho i ty po nás.

"Chci se chvíli smát, chvíli jen tak bloumám, v myšlenkách se toulám v krajinách svých přání, někdy je to tak krásné milování, trochu strachování, někdy nemám stání..." zpívá Lenka a ve zmíněném videu u toho mile "háže očka". Není z toho cítit žádný prvoplánový kalkul, naopak, Filipová působí tak jako po celou svou kariéru zcela přirozeně a věrohodně.

Přiznám se, že sám jsem si skladby významněji všiml teprve v létě roku 2018, přestože v té době od jejího vydání uplynulo už pětatřicet let. S repertoárem Lenky Filipové se přitom setkávám od dětství, jako malý kluk jsem v maminčině šuplíku vídával několik kazet s jejími písničkami. Tak jako mnozí jiní jsem si ji ale nejvíce spojoval s provařenou Zamilovanou, o které sama říká, že jí dala celoživotní nechtěnou image - bez ohledu na to, jak krásná je.

Hlubší vztah k její tvorbě jsem si vybudoval právě až ve zmíněném roce 2018. Tehdy po dlouhých patnácti letech vydala nové album. Jmenuje se Oppidum, obsahuje předělávky prastarých keltských balad a čiší z něj klid a harmonie. Obzvlášť mě zasáhla jediná česky zpívaná píseň Na cestě, kterou v originálu jako Kathy's Song proslavil Paul Simon. Text napsal Filipové na tělo David Stypka. Pokaždé, když tu skladbu slyším, příjemně mě zamrazí.

Měl jsem tehdy dokonce velkou čest s Lenkou spolupracovat. Poté, co jsem s ní v průběhu času dělal několik rozhovorů do médií, mě její vydavatelství Universal Music oslovilo, abych jí napsal průvodní texty do tištěného koncertního programu k turné Oppidum. Byla to jedna z těch pracovních zkušeností, na které jsem nejvíce pyšný

Sám totiž nyní její repertoár aktivně vyhledávám. U mnoha jejích starších písní mě až zaráží, jak aktuální stále jsou. O textařském umu Zdeňka Rytíře sama zpěvačka říká, že mnohokrát předběhl svou dobu. A musím jí dát za pravdu. Vždyť poslední dva roky asi není interpret, kterého bych poslouchal častěji než právě Lenku Filipovou.  

Josef Martínek, foto: Universal Music

Líbil se vám článek a chtěli byste číst více takových?
Staňte se fanoušky Hudebních srdcovek na Facebooku.

Nejnovější články na blogu