Kontext,
v jakém Píseň o slzách vznikla, v mnoha lidech dodnes vzbuzuje
emoce - mě nevyjímaje. Rakovina mě nejprve připravila o
nejstarší sestru, kterou jsem nikdy nepoznal, a později i o
maminku. Líbí se mi na ní ale i to, že je naprosto nadčasová a
že se nevztahuje pouze k jednomu konkrétnímu tématu.
Uběhlo
totiž deset let a ona neztratila jiskru. Její sdělení je
univerzální - ať už vás zrovna trápí cokoliv, je vždy lepší
svoje emoce ventilovat (třeba právě formou slz), než se jimi
vnitřně dlouhodobě sžírat. Není žádným tajemstvím, že
zadržovanou a nezpracovanou bolestí člověk sám sobě škodí.
Ve
zpěvaččině repertoáru má tento song zvláštní místo, její
písně ale mám rád obecně. Mezi moje oblíbené zpěvačky se
zařadila už v době, kdy jsem byl teenager a začal chodit na
koncerty, a dosud se na tom nic nezměnilo.
Získaly
si mě nejen skladby z veleúspěšného alba Nebe z roku 1999, které
jí zajistilo dva Anděly, ale třeba i tvorba z období o pět let
mladší desky Noc na zemi, která byla ovlivněna jistou severskou
melancholií a zasněností. Songy O kousek vedle tebe nebo Šestý smysl
se během let zařadily k oprávněným trvalkám jejích koncertních
setlistů.
Dnes
už její alba vždy vycházejí s odstupem pěti nebo šesti let,
vynahrazuje to však jejich stabilní kvalitou. Zatím poslední
studiovka Světlo z roku 2017 se obzvlášť povedla a nabídla celou
řadu nádherných písní.