„Jako bys byla mým zrcadlem.“ Justin Timberlake věnoval hit Mirrors lásce svých prarodičů

05.04.2021

Najít balanc mezi chutí posouvat hranice a posluchačskou přitažlivostí je pro většinu hudebníků takřka nadlidský úkol. Mnozí z nich se o takový kompromis pokusili, aby nakonec zjistili, že se nelze zavděčit všem. Pro Justina Timberlakea podobná pravidla neplatí. Příkladem budiž skladba Mirrors z opulentního projektu The 20/20 Experience - trvá osm minut a propojuje několik žánrů, přesto se stala velkým hitem.

Byla to v pravém slova smyslu událost, když Justin Timberlake v červnu 2014 poprvé koncertoval v Praze. Do beznadějně vyprodané O2 areny přijel na vrcholu sil - se dvěma díly prodejně velice žádaného a kritiky nadmíru oceňovaného albového kompletu The 20/20 Experience v zádech.

Od dob Michaela Jacksona nedokázal žádný jiný zpěvák kolem své osoby vytvořit tak zbožně oslavnou auru jako právě JT. Americký hudebník a herec dávno překročil stín chlapecké skupiny 'N Sync, ve které v raném mládí působil, a vysloužil si nálepku novodobého krále popu. Nejen svými originálními písněmi, ale i citem pro koncept, perfekcionismus a po všech stránkách oslnivou prezentaci.

Také já jsem tehdy do naší největší haly mířil fascinován tím, co Timberlake v popkultuře symbolizoval. Jeho dvě a půl hodiny trvající propracovaná show pro mě i proto znamenala nezapomenutelný zážitek, ozvláštněný třeba momentem, kdy muzikant na pojízdném můstku projel jen pár metrů nad mou hlavou.

Vrchol večera však nastal právě až s Mirrors, závěrečnou položkou setlistu. Jen co se rozezněly její první tóny, již tak dostatečně zhypnotizovaná hala propukla v nadšený jásot. Všichni ihned poznali, o jakou skladbu se jedná, a všichni si ji s Justinem zazpívali. Na nohou v tu chvíli dávno stáli i diváci s místy na sezení. Tak opojné to bylo.

Od vzniku pracovní verze budoucího hitu si přitom píseň musela několik let na svou šanci počkat. Timberlake na ní s producenty Timbalandem a J-Rockem pracoval už při přípravách Timbalandovy desky Shock Value II z roku 2009. Justin však už tehdy vycítil její potenciál a nakonec se rozhodl, že si ji schová pro svou další řadovku.

Její čas přišel až zkraje roku 2013, kdy vyšla coby druhý singl z první části The 20/20 Experience. Pro JTho šlo o velký hudební comeback, po prvních dvou studiovkách Justified (2002) a FutureSex/LoveSound (2006) se totiž v dalších letech věnoval spíše herecké kariéře. S novým albem přišel po dlouhých sedmi letech.

O tom, že to byl čas správný, svědčí nejen výčet úspěchů Mirrors v čele s prvním místem britské hitparády nebo cenou MTV Video Music Awards v hlavní kategorii Video roku. Poselství písně totiž šlo ruku v ruce se dvěma událostmi, které v tu dobu hýbaly Timberlakeovým osobním životem.

Jednou z nich bylo čerstvě uzavřené manželství s herečkou Jessicou Biel. Slavný pár vstoupil do "posvátného" svazku v říjnu 2012 poté, co se rok předtím partneři na několik měsíců rozešli. V kuloárech se šuškalo, že za tuto přestávku ve vztahu mohla umělcova nevěra.

Druhý důvod měl o něco smutnější charakter - několik týdnů před vydáním songu zemřel Justinův dědeček William. Svým prarodičům, kteří spolu prožili 63 let a jejichž nerozbitným poutem se při skládání inspiroval, následně píseň věnoval.

Jejich odkaz je patrný také ve videoklipu režisérky Florie Sigismondi, v němž ústřední roli sehrál právě starší pár. Divák sleduje hlavní hrdiny hned v několika etapách jejich společné cesty - a určitým symbolem je prsten, který starší žena v jeden moment upustí, aby ho zpěvák zachytil a přijal za svůj.

Mirrors, neboli česky zrcadla, vypráví právě o silném životním souznění dvou lidí. "Je to jako bys byla mým zrcadlem, mým zrcadlem, které se na mě dívá," popisuje JT tento druh vztahu. V textu se zároveň vyznává, že "bylo jednoduché se k tobě vrátit, když jsem si vše vyjasnil, byla jsi tady pro mě celou dobu."

Taková slova mají váhu jen v případě, že skutečně odrážejí realitu běžného života. Jelikož Timberlake a Biel jsou spolu dnes (kromě několika měsíců zmíněné pauzy) již čtrnáct let a přivedli na svět dva syny, nejspíš tehdy rodák z Tennessee nemluvil do větru.

Největší devízou této popové hymny však zůstává její oslnivý zvuk. Osm minut a pět sekund trvající skladbu táhne odzbojující melodie s chytlavým refrénem, své pevné místo v ní ale mají i prvky orchestrálního popu, r'n'b, soulu a v neposlední řadě také rocku. Například recenzent deníku Los Angeles Times ji popsal jako "něco mezi Timberlakeovým singlem Cry Me A River a hitem November Rain od Gun's N' Roses."

Kdo by přece jen pochyboval o tom, že se jedná o hudebně mimořádně vrstevnatou skladbu, doporučuji zhlédnout výše přiložený záznam vystoupení Timberlakea a jeho doprovodné skupiny The Tennessee Kids ze show Saturday Night Live. I po těch letech jsem na video znovu zíral s otevřenou pusou.  

text: Josef Martínek

Líbil se vám článek a chtěli byste číst více takových?
Staňte se fanoušky Hudebních srdcovek na Facebooku.

Nejnovější články na blogu

 

Hodně zjednodušeně se dá říct, že mainstreamoví hudebníci nahrávají dva druhy písní. U jedněch vědomě či podvědomě kalkulují s tím, že by se z nich mohly stát hity. V případě těch druhých je tyto ambice nesvazují, počítají s nimi jako s takzvanými albovými položkami, a proto často více vypovídají o jejich vlastním uměleckém cítění. Song How Can I...

Australská hudebnice Sia Furler netoužila po slávě. Její schopnosti na požádání skládat hitové melodie hojně využívaly slavnější kolegyně. Pro svůj charakteristický hlas se také stala vyhledávanou zpěvačkou do různých hostovaček. Když ale v roce 2014, na prahu čtyřicítky, přišla s písní Chandelier, závratný růst její popularity už nešlo zastavit.

Srdcervoucí interpretace Whitney Houston k filmu Osobní strážce učinila z I Will Always Love You jeden z nejikoničtějších hitů v historii populární hudby. Byla by ale velká škoda opomíjet originál, který v sedmdesátých letech složila a nazpívala countryová královna Dolly Parton. Písnička o lásce, která v člověku zůstává i po závěrečném sbohem,...